Jsme úspěšní i proto, že umíme vyplnit prostor mezi korporacemi

Názvy společností jako Aton Benu Consult nebo Consilia vedle velkých jmen tolik nerezonují, nicméně právě giganti často potřebují služby těch menších. Tyto menší firmy mají ve svých řadách špičkové odborníky v oblasti vývoje hardwaru nebo konstruktéry sofistikovaných desek plošných spojů (DPS), kteří se pak podílejí na nejnáročnějších projektech pro firemní klientelu.

Tito specialisté pomáhají firmám zvládat jejich nejnáročnější projekty. Přitom tito odborníci někdy částečně podporují zákazníky přímo na místě.

Abychom se dozvěděli více, vyzpovídali jsme Martina Tesaře, generálního ředitele společnosti Aton Benu Consult, a Petra Horáka, PCB designéra společnosti Consilia. Dvě společnosti, které spolupracují v mnoha ohledech. Consilia je spíše servisní firmou poskytující služby, zatímco Aton Benu Consult se specializuje na vývoj komplexních řešení.

Kdybyste mohl uvést jen jeden argument, proč si vás firmy vyberou v konkurenci ostatních, jaký by to byl? Je za tím nějaké mimořádné know-how nebo třeba unikátní proklientský přístup?

Náš nejsilnější obor je vysokofrekvenční vývoj

Martin Tesař: Základem je podle mě naše úsilí o rovnováhu mezi obchodní a technickou stránkou projektů. Snažíme se o to, aby náš tým kromě přiměřeného zisku vytvářel neotřelá řešení, a abychom poskytovali zákazníkovi maximální kvalitu vývoje s přiměřenou a dostatečnou mírou dokumentace.

Chceme také, aby naše kolegy práce bavila a viděli v ní nějaký smysl. Jako každý menší tým se rádi potkáme v kuchyňce u kávy, při sportu nebo v hospodě u piva.

V čem jsme od začátku velmi silní, je vysokofrekvenční návrh a vývoj. Máme kolegy, kteří dokážou vykouzlit věci, které neumí úplně každý. Dost často za námi přijdou sami zákazníci s tím, že se konkrétně v oblasti návrhu RF necítí úplně silní. Umějí ‚embedded‘ výrobky, ale ta rádiová část je pro ně příliš riziková. My, řekněme, se v tomto oboru cítíme víc „doma” a myslím si neskromně, že i celkem oprávněně. Rozumíme tomu a v našem brněnském týmu máme seniorní kolegy, kteří mají v tomto oboru více než 20 let zkušeností. Ti jsou pak obklopeni mladšími kolegy, kteří mají příslušné vzdělání, technický talent a potenciál nasávat zkušenosti plnými doušky.

Jsme schopni pokrýt celý designový vývoj

Petr Horák: Pro naše zákazníky uděláme první poslední. Jsme zvyklí na situace, kdy nutně trávíme pár dní v terénu. V takových případech jsme připraveni podpořit našeho zákazníka přímo na jeho pracovišti.

Je nás relativně málo, ale jsme schopni pracovat na komplexních projektech od A do Z. Máme pokrytý celý designový vývoj od konceptu přes kreslení schémat, PCB layout a prototypové desky, zvládáme si osazovat PCB či navrhnout základní mechaniku produktu.

Máme také odborníky, kteří jsou schopni napsat software nebo firmware. Na to, jak jsme „malí”, toho zvládáme opravdu hodně.

Jaké další "nadstandardy" dokážete zákazníkům poskytnout?

Nabízíme také FPGA design

Martin Tesař: Naší specializací je třeba návrh FPGA (Field-Programmable Gate Array, či česky programovatelná hradlová pole). Ze zkušeností z trhu víme, že jsou tyto obory poptávané a schopných lidí na trhu práce není tak moc.

Co se týká měkčích dovedností, troufnu si tvrdit, že jsme poměrně dobře jazykově vybavení. Samozřejmě většina z nás umí anglicky na operativní úrovni, dost z nás umí i německy, což zejména zákazníci z německého okruhu oceňují, přestože často ovládají také angličtinu. Když potom přijde na řadu diskuze s jejich týmy na nižší úrovni, tak tam už pro mnohé řadové inženýry v Německu, ve Švýcarsku nebo v Rakousku, je angličtina mimo jejich komfortní zónu a naše znalost němčiny pomáhá překonávat poslední bariéry.

V návrzích pro automobilový průmysl se stále cení především robustnost

Petr Horák: Kromě FPGA je to DSP (Digital Signal Processor) a RF (Radio Frequency). Díky tomu v zásadě ani nejde říct, jaký typ desek nejčastěji navrhujeme nebo s jakým segmentem nejvíce spolupracujeme. Děláme jednotlivé části vývoje nebo vývoj kompletního zařízení na klíč.

Industrial, automotive, aerospace. Každý obor má samozřejmě svá specifika. Někde se vyžaduje miniaturizace, naopak u některých automotive designů je stále mimořádně důležitá robustnost a základem nadále zůstávají dvou nebo čtyřvrstvé desky.

U RF potřebujete využívat vysokofrekvenční materiály. V případě digitálních designů se zase většinou řeší, jak funkčně „natahat” všechny rychlé sběrnice na daném počtu vrstev a omezené mechanice. Všeobecně se dá říct, že desky plošných spojů jsou už v každé lampičce. Skoro nikdy to už není jen obyčejná žárovka a spínač, ale i nějaká elektronika, která je doprovází.

Co je ve vašem oboru právě teď trendem? S jakými specifickými požadavky přicházejí vaši zákazníci?

Nedávno jsme realizovali komplexní 18vrstvý digitální design s unikátním FPGA

Petr Horák: Obecně se dá říct, že se řeší miniaturizace a specifické nároky na vysokofrekvenční designy a materiály. Limity (zejména fyzikální a materiálové) bývají dané a vývoj jde pozvolně jejich posouváním i v rámci technologie výroby.

Na základě možného se designy upravují až na hranici nemožného.

Nedávno jsme například pracovali na projektu s opravdu složitými RF deskami s extrémně vysokou frekvencí. Předtím jsme úspěšně realizovali desky s frekvencemi od 18 do 26 GHz. Zákazník byl spokojen, takže nyní pracujeme na ještě složitějším a komplikovanějším projektu. Současně jsme pracovali na složitém, osmnáctivrstvém digitálním návrhu s unikátním FPGA a vysokorychlostními sběrnicemi. Taková deska plošných spojů, jen v základní verzi, bez vybavení, stojí stovky až tisíce eur kvůli pozoruhodným nárokům na funkčnost na první dobrou. To je však opravdu pomyslná třešnička na dortu a kromě tohoto typu projektu samozřejmě pracujeme i na běžnějších a cenově dostupnějších návrzích a deskách.

Vysokofrekvenční pásma se používají pro komunikaci vozidel s dopravní infrastrukturou.

Martin Tesař: Jak už zmínil Petr, pokud jde o frekvence, s našimi produkty se směrem nahoru blížíme někam k 50 GHz a výše. Společně s našimi zákazníky pracujeme na měřicích a komunikačních modulech, které s danými frekvencemi dokážou pracovat. Taková vysokofrekvenční pásma se používají například v automobilových oborech podle komunikačních standardů V2X (Vehicle to X) a V2V (Vehicle to Vehicle).

Můžeme připustit, že autonomně řízená vozidla jsou ještě hudbou budoucnosti, ovšem komunikace automobilů s dopravní infrastrukturou – to už je záležitost žhavé současnosti, zejména u veřejné dopravy a záchranných složek.